Všichni umřeme - víte jak?

31. červenec 2009 | 16.55 |

První vydání knihy Encyclopaedia Britannica sdělovalo v 18. století svým čtenářům, že "smrt je oddělení duše od těla, to jest opakem života, který je spojením obou". Tento názor nejspíš dnes vyvolá jen úsměv. Jenže víra v to, že smrt je pouze jakousi cestou do jiného (pokud možno lepšího) světa, je zřejmě stará jako lidstvo samo. Co je to tedy smrt?


Co je to smrt?
Vymezení smrti se liší podle úrovně, ve které se pohybujeme – jedná-li se o buňku, orgán nebo celý organismus. Někdy bývá zvlášť vymezována smrt člověka. Základní definice popisuje smrt jako proces, při kterém organismus přestává fungovat jako celek. Umírání je postupný přechod mezi fungujícím tělem a rozkládající se hmotou, která tělo tvořila, je to jedna z fází života organismu.


Kdy zemře člověk?
Dříve byl člověk prohlášen za mrtvého, když se mu zastavilo dýchání a srdeční činnost. Nepřítomnost těchto dvou životně důležitých funkcí je snadno pozorovatelná, a proto je zřejmým příznakem smrti. To také vedlo v minulosti k případům, kdy "ožil" člověk prohlášený již za mrtvého – po krátké době se srdce opět rozběhlo vlivem nějakého nárazu nebo otřesu. Tyto případy vedly v 19. století v Anglii dokonce k davové hysterii. Lidé se natolik obávali pohřbení zaživa, že si nechávali do rakví montovat složitá zařízení, aby mohli dát okolnímu světu najevo, že ještě žijí. V současnosti se za moment smrti člověka považuje moment, kdy dojde k trvalému poškození a odumření mozku a prodloužené míchy. Zástava srdce a dýchání je nyní označována jako smrt klinická.


Jak se umírá?
Smrt může nastat z různých důvodů. Lidé mají v současnosti tendenci považovat za "přirozenou smrt" jen úmrtí způsobené stárnutím – vysokým věkem a celkovou sešlostí organismu. Pro jiné organismy je však přirozená smrt i zabití predátorem, stárnutím umírají jen výjimečně.

Lidé stárnou, pokud se zvyšujícím se věkem roste riziko jejich smrti. Z tohoto pohledu stárnutí začíná u člověka na začátku puberty.

Smrt


Co se děje s tělem po smrti?
Po smrti působí na tělo organismu stejné vlivy jako za jeho života. Rozdíl je v tom, že smrtí se naruší procesy, které udržují vnitřní uspořádanost a energetickou bilanci těla. Postupně se v těle zvyšuje míra entropie (neuspořádanosti) a do okolí se uvolňuje energie, která v něm byla vázána.

Většina fyziologických procesů po smrti stále probíhá, ale má odlišný průběh než v živém organismu. Jednotlivé orgány umírají postupně a postupně se také zastavují všechny procesy v těle. Např. vlasy a vousy rostou ještě několik hodin po smrti – proto byly ve středověku považovány za symbol posmrtného života (a proto také byly oblíbenou relikvií). Praktickým důsledkem toho je, že před pohřbem je nutné nebožtíka ještě naposled oholit.

Změny, které po smrti postupně v těle nastávají, se označují jako známky smrti.

  • teplota těla se vyrovnává s okolní teplotou prostředí, u člověka je toto chladnutí označováno termínem algor mortis,

  • gravitace způsobuje stečení tělních tekutin do níže položených částí těla – na lidském těle se tak vytváří posmrtné skvrny,

  • tělní tekutiny se také difúzí roztékají i mimo původní orgány,

  • na hemoglobin vázaný kyslík se velmi rychle vyčerpá a krev získý tmavé zbarvení,

  • odhalené, za živa vlhké tkáně rychle vysychají, např. rohovka oka se vlivem vysychání zakalí,

  • tělní tekutiny, které vytekly z původních orgánů, obarvují své okolí,

  • střevní plyny pronikají tělem a chemicky se vážou na různé bílkoviny, mění jejich strukturu a barvu,

  • svaly vyčerpají zásobu ATP (energie) a nastává tzv. rigo mortis – posmrtná ztuhlost,

  • bakterie žijící v tlustém střevě pronikají mimo střevní stěnu a pouští se do konzumace cukrů a bílkovin z těla svého bývalého "pána", jejich aktivitou vznikají různé plyny, které způsobují nadmutí mrtvého těla (už víte, proč mafiáni musí mrtvá těla před vhozením do přehrady zatížit?),

  • do zpracování těla se pouští další organismy, které jeho zkázu dokončí a rozloží tak veškerou organickou hmotu, začínají od nejsnáze stravitelných látek až jim nakonec zůstanou jen kosti, které si vychutnávají jen opravdoví specialisti, a to pouze ve výjimečných případech.


 

Co říci závěrem?
Nyní už zhruba víte, jak to s vámi dopadne. Jaké pocity ve vás vyvolal tento článek? Možná vás vyděsil, možná uklidnil. Jsou to jen strohá fakta. Dál můžete doufat v posmrtný život, Nirvánu nebo Ráj, dál můžete hledat Kámen mudrců, Elixír života či nesmrtelnosti.
Ale jak řekl Euripidés: "
Kdo ví, zda není život umíráním a smrt životem."

P.S.: Tento článek jsem napsala pro náš školní časopis
SCOOL!, který se snaží pravidelně vycházet u nás na škole. Informace byly čerpány z brožurky pro přípravu na biologickou olympiádu, 43. ročník, Smrt jako součást života.

Zpět na hlavní stranu blogu

Související články

Komentáře

RE: Všichni umřeme - víte jak? david* 11. 10. 2012 - 19:29
RE: Všichni umřeme - víte jak? daniel.r. 19. 03. 2013 - 15:28