London Calling

13. březen 2010 | 10.28 |

25. 4. 2009 roztáhl žlutý brouček Student Agency svoje krovky a vyletěl vstříc anglickému pobřeží. A protože to byl kouzelný brouček, vzal nás a jednu nejmenovanou slovenskou školu s sebou. Dobrodružství začalo.

Cestou jsme poctili návštěvou několik benzinových stanic a nad ránem nás vítalo francouzské Calais. Zbraně, výbušniny a drogy celníci nenápadně přesunuli do svých kapes a horlivě nás směřovali na trajekt. Nádherná, takřka zaoceánská, loď typu Titanic odrazila od břehu a zahoupala na pozdrav. Ti zdvořilejší z nás nevesele odpověděli zelenými obličeji a zaklesli svá těla do pohodlných sedadel, ostatní bujaře skotačili po palubách a začali plnými hrstmi rozhazovat libry.

Mlha před námi, mlha za námi, když tu najednou se před námi zjevil Dover. Naše plavidlo tak tak stihlo vyhodit kotvu a už se na nás s vřelým objetím vrhla chladná Anglie. Párkrát jsme se zamotali na kruhových objezdech, vypustili jsme několik blažených povzdechů a Londýn nás držel ve svých spárech.

Nevěřili byste, co všechno se dá stihnout za jeden den. Britské muzeum, Národní galerie, Trafalgarské náměstí, Soho, Čínská čtvrť, Piccadilly Circus, Buckinghamský palác, Hyde Park... Občas to vypadalo, že nožičky některých (hlavně slovenských) účastníků si zvolí vlastní, méně náročný, program. Naneštěstí náš den měl pouze dvacet pět hodin, tudíž nám nezbylo nic jiného než vtančit do poklidného života hostitelských rodin a pořádně to tam rozjet.(Muw-ha-ha.) Některé zážitky kolující pondělní ráno éterem jsou nepublikovatelné.

Divokou smečku slovenských vlků jsme odložili v Legolandu, celý půlden byl jen náš! Královský hrad Windsor nás přivítal opravdu královsky.

Pršelo. Schovávali jsme se v královských komnatách, obdivovali "malý" domeček pro panenky a obtěžovali hradní stráž. Nutno podotknout, že tento výlet měl pár obětí. Několik deštníků nepřežilo. Věnujme jim proto tichou vzpomínku. (Místo pro minutu ticha.) Návrat do Londýna s sebou nesl mírnou změnu počasí, ale nám to bylo jedno. Přírodovědné muzeum bylo útulné tak jako tak. Tolik interaktivních čudlíků jsme během jednoho odpoledne ještě nikdy nevyzkoušeli. A co teprve úchvatný úsměv plejtváka obrovského! Srdce každého biologa muselo plesat a zpívat vítězné ódy.

Oxford a Stratford – tak zněl plán na úterý 28. 4. Oxfordská univerzita je hezká, jídelna Harryho Pottera zatraceně malá a oxfordské ulice malebné, ale Stratford, to je jiný čaj. Rodiště Williama Shakespeara bylo úchvatné. Prohlídka jeho roztomilého domečku v nás zanechala hluboký dojem. Průvodci nás zasypali velkým množství informací, ale stejně to (alespoň pro mě) byla nejpříjemnější podívaná. Dokonce jsme zjistili, že s naší angličtinou to nebude až tak zlé!

Větší část středy jsme strávili návštěvou Leeds Castle. Romantické místo s obrovskými zahradami a přírodním bludištěm, které nás pěkně zamotalo, okouzlilo snad všechny z nás. Velice rádi jsme se vyřádili na dětském hřišti a rozvalili na krásně zelené trávě. Vždyť překvapivě svítilo hřejivé sluníčko! Den byl zakončen na Greenwitchi. Pocit rozpolcenosti, který se dostaví, když stojíte jednou nohou na západní a jednou nohou na východní polokouli, je nepopsatelný. Ale myslím, že se to podobá pocitu, když kráčíte na sever a najednou už jdete na jih. Snad to někdy srovnáme.

Poslední den nás Londýn okouzlil pěkně z výšky. Vyšplhali jsme se na nejvyšší možné místo v St. Paul's Cathedral. Nezapomněli jsme ani na procházku kolem Temže. Obdiv sklidil Tower Bridge, prozkoumali jsme Tower of London, závistivě koukali na London Eye. Loučit jsme se začali u Houses of Parliament, Westminster Abbey a Big Benu. Poslední libry se rozkutálely na Covent Garden. Sbohem, Londýne, bylo tu fajn!

Na zpáteční cestě někteří z nás doufali, že trajekt ztroskotá u anglického pobřeží. Bohužel moře bylo příliš klidné, a tak nám nezbylo nic jiného než se přes Francii, Belgii a Německo vrátit zpátky do Čech a v pondělí usednout do školních lavic.

Ale pozor, milý Londýne, my se vrátíme!


Poznámka pro učitele:Pokud si myslíte, že jsme divá zvěř bez kázně, vydejte se na Slovensko za našimi spoluúčastníky. Tam poznáte, zač je toho džungle!

P.S.: V Anglii bylo opravdu krásně, doufám, že se tam co nejdřív zase kouknu!

Tento článek byl publikován i na www.blaablaablog.cz

Zpět na hlavní stranu blogu

Související články

žádné články nebyly nenalezeny

Komentáře